Povídky

Do mého rodného města jsme dorazili dlouho po půlnoci. Unavený taxikář ode mě přijal peníze, se zívnutím se rozloučil a odjel. Zůstal jsem sám stát před domem v ulici, kde jsem strávil prvních osmnáct let svého života. Rozhlédl jsem se kolem dokola, jako bych čekal, že se zde v tuhle pozdní hodinu potkám s někým známým. Bylo zde prázdno a...

Povídá se, že čert nikdy nespí. Pravdou však je, že i oni si rádi schrupnou.

Probudila mě střelba. Posadil jsem se a zaposlouchal. Nebyl to ten typický rychlý rachot automatických, útočných pušek, ale o něco pomalejší dunění těžkého kulometu, schopného několika ranami totálně zničit auto. Zvuk se naštěstí nesl z velké dálky. To už jsem se za tři měsíce obléhání naučil poznat.