Trochu humoru

Dva znudění přátelé se vyhecovali a vsadili se, kdo z nich bude mít horší život.

Ten první se přestěhoval do polorozpadlého ošklivého domu.

Ten druhý si pořídil ještě horší zříceninu.

Ten první si pořídil vzteklého psa, který ho neustále napadal, ničil jeho majetek a vůbec neposlouchal.

Ten druhý si pořídil ještě vzteklejšího psa.

Ten první se oženil s ošklivou starou semetrikou, která mu každou chvíli dělala ze života peklo.

Ten druhý... se neoženil. Uznal, že prohrál, vyplatil vítězi výhru (kterou mu jeho semetrika okamžitě zabavila) a vrátil se zpět ke svému nudnému, ale spokojenému životu.

Z DENÍČKU ZOUFALÉ MANŽELKY

23:54 - z dceřina pokojíčku se ozýval její pláč a volání, že se bojí spát sama. Vstala jsem, nechala manžela v posteli a šla za ní.

23:59 - z naší ložnice se ozývá pláč a volání...

DENÍČEK ZOUFALCE

Potřeboval jsem si zdřímnout, ale jen na chvíli. Napil jsem proto vody a natáhl se s tím, že mě potřeba brzy vzbudí.

Probudil jsem se až ráno a totálně pochcanej.

Sejdou se tři kamarádky indiánky.

Ta první povídá: "Můj manžel se jmenuje Hýkající Osel. Proč, to jsem zjistila, když se poprvé zasmál."

Druhá na to odpoví: "Můj manžel se jmenuje Jedovatý Mrak. Proč se tak jmenuje, jsem zjistila, když jsem mu poprvé uvařila fazole."

Ta třetí, nejmladší, se zhrozí a utíká pryč.

"Kam běžíš?" volají na ni kamarádky.

"Domů! Včera jsem si našla chlapa a chci se s ním rozejít!"

"A proč?"

"Protože se jmenuje Krátké Tenké Kopí!

8 PRAVIDEL PRO SOUŽITÍ S PORNOHEREČKOU

1, ovoce a zeleninu si musíte před jídlem omýt. Pořádně.

2, naučte se opravovat domácí spotřebiče. Od teď už vám žádný opravář nic neopraví.

3, auto si umývejte raději sám.

4, na ulici držte ženu za ruku. Hlavně, když procházíte kolem dopravních značek nebo veřejného osvětlení.

5, nebojte se, když doma najdete policistu nebo hasiče. Nic se nestalo, jsou to jen její kolegové.

6, před sexem ukliďte z jejího dosahu všechny nebezpečné věci, kterými nechcete dostat namláceno, nebo si je ráno nechcete

vytahovat ze zadku.

7, za nic na světě jí nedávejte k narozeninám vibrátor. Pravděpodobně ho hned večer na vás vyzkouší.

8, smiřte se s tím, že i když spolu zůstanete až do smrti, nebudete jejím posledním.

Jsou dva druhy spisovatelů.

Ti první napíšou knihu a pak jdou na internet, aby si přečetli recenze, hodnocení nebo komentáře ke svým dílům.

Ti druzí napíšou knihu a pak jdou na internet, aby na warez fórech a úložištích hledali nelegální odkazy na stažení svých děl.

Jak vypadá žádost o ruku ve filmu (knize):

(romantická procházka městským parkem)

Mladý pár se ruku v ruce prochází po úzkém chodníku, obklopeni čerstvě zastřiženým a krásně zeleným trávníkem, kvetoucími stromy a vesele švitořícími ptáky. Mladík se zničehonic otočí, sevře dívčiny ruce a promluví:

"Miláčku, už dlouho čekám na vhodnou chvíli, abych ti vyjádřil to, co k tobě cítím, i když si myslím, že žádná slova by tento cit nedokázala vhodně popsat. Jsi pro mě to nejlepší, co jsem mohl v životě mít. Jsi pro mě to samé, jako pro Romea Julie, pro Lancelota Ginevra, pro Jacka Rose. Nedokážu si představit, že bych měl bez tebe žít (pokleká na koleno, vytahuje prsten a ukazuje jí ho), proto se tě ptám: vezmeš si mě?"

Dívka překvapeně zalapá po dechu, oči se jí zalijí slzami a celá šťastná se mu vrhá kolem krku.

Ona: "Ano! Ano! Tisíckrát ano! Vezmu si tě!"

Náhodní kolemjdoucí se zastaví a začnou tleskat, z nebes slétají andělé a zasypávají mladé snoubence zlatým prachem.

Jak vypadá žádost o ruku ve skutečnosti:

(romantická procházka městským parkem)

Mladý pár se ruku v ruce prochází po úzkém chodníku, obklopeni čerstvě zastřiženým a krásně zeleným trávníkem, kvetoucími stromy a vesele švitořícími ptáky. Mladík se zničehonic otočí, sevře dívčiny ruce a promluví:

On: "Miláčku, už dlouho čekám na vhodnou chvíli, abych ti vyjádřil…"

(zazvoní její mobil, dívka ho rukou přeruší a deset minut řeší se svojí kamarádkou nějakou opravdu důležitou záležitost, zakončenou slovy: "až se uvidíme, tu novou kabelku mi musíš ukázat.")

Ona: "Pokračuj zlato…"

On: "Ehm, kde jsem to… jo, aha. Abych ti vyjádřil to, co k tobě…"

(zazvoní jeho mobil. Přijme hovor a nasupeně poslouchá svého kámoše, který se mu potřebuje svěřit s blonďatým úlovkem ze včerejší noci. "Ty vole, tak si to namaž nějakou mastí, třeba ta vyrážka zmizí! Čus!")

On: "…co k tobě cítím, i když si myslím, že žádná slova by…"

(na rameno mu poklepe nějaký somrák: "Hej šéfe, nemáte nějaký drobný na… ehm, polívku? Ne? Tak si polib prdel!")

On: "…by tento cit nedokázala vhodně popsat. Jsi pro mě to nejlepší, co…"

("To je trapný," zahučí procházející puberťák s rukama v kapsách a sluchátky na uších.)

On: "…co jsem mohl v životě mít. Jsi pro mě to samé, jako pro Romea Julie, pro Lancelota Ginevra, pro Jacka Rose. Nedokážu si představit, že…"

(někde mimo obraz křičí naštvaná matka na svého dvouletého synka, abych si přestal cpát do pusy to hovno, jinak mu seřeže prdel, že si týden nesedne.)

On: "…bych měl bez tebe žít (pokleká na koleno, vytahuje prsten a ukazuje jí ho), proto se tě ptám: vezmeš si mě?"

Dívka překvapeně zalapá po dechu, téměř ihned se však vzpamatuje, zamračí se a kroutí hlavou.

Ona: "Seš blázen? Víš, kolik taková svatba stojí? A proč? Je to jen zbytečný kus papíru! Já se vdávat nechci! Takže ne. Sorry, ale chci si ještě užívat."

Dívce znovu zazvoní mobil, proto se od něj odvrací a se slovy: "Tak si představ, co mi ten trouba právě řekl," nakvašeně kráčí pryč.

Mladík se svěšenou hlavou zůstává klečet, začíná pršet, procházející lidé si klepou na čelo a andělé na nebesích se smíchy popadají za břicha.

Nedávno mi jeden známý vyprávěl zajímavou a vpravdě veselou historku.

Našel si přítelkyni s pětiletou dcerkou. Prozatím žili odděleně, ale do budoucna si plánovali společnou domácnost. On tak jednou dvakrát týdně dojížděl k ní domů (nebyli ze stejného města). Jednou takhle seděli společně u televize a sledovali zprávy. Zrovna dávali reportáž, ve které kriminalisté rozbili síť pedofilů. Malá nevěděla, co slovo pedofil znamená a tak se zeptala maminky. Ta jí duchapřítomně vysvětlila, že je to takový strejda, který má rád malé děti. Holčička chápavě přikývla a dál tomu nevěnovala pozornost. Asi o dva dny později se malá známého jen tak mezi řečí zeptala, jestli jí má rád. On, potěšen takovou otázkou, přikývl, že ano.

Abych to dál nezdržoval, holčička pověděla ve školce paní učitelce, že se její maminka schází s pedofilem. Prostě si to dala špatně do souvislosti. Nevím, jak to dopadlo, protože mu zazvonil mobil a on musel odejít, ale vzhledem k tomu, že se smál a že nesedí v kriminále, tak snad dobře.

Zkusil jsem si představit, jak by vypadal můj život jako nějaké postavy z filmu: Na záchod bych nechodil vůbec, do práce taky ne - pouze bych se o ní jednou zmínil, a to jen v případě, že by to nějak souviselo s mým "životním příběhem", a spát bych šel jen v případě, že by se mě ve spánku měl pokusit někdo zabít nebo znásilnit...

Známý mi vyprávěl, jak je čeština ošemetná: "Volal mi kamarád, že má kulatiny. Jestli bych prý přijel. Souhlasil jsem. Vykoupal jsem se, oholil, vzal ze sklepa flašku slivovice a manželce řekl, že se vrátím k ránu. Přišel jsem k němu, popřál mu k narozeninám a dal mu slivovici. Koukal na mě jako na vola, potom mě odvedl na zahradu. Fakt měl kulatiny. Měl kulatiny dřeva celou zahradu. Makali jsme až do večera. Domů jsem se vrátil špinavý a unavený. Manželka se mi smála ještě dva dny."

Věčně rozhádaní bratři přijedou na návštěvu ke své matce.

"No vidíš," vyčítá synovi matka chování ke svému úspěšnému bratrovi. "Pořád sis dělal ze svého bratra legraci, jak je tlustý a líný, a kde je teď, hm?" 

"Venku," odvětí syn klidně. "Nemůže projít dveřmi."

Dostal se mi do ruky dopis, který psal můj otec matce do porodnice, kde byla s mojí sestrou. Byl to rok 1983, mě byl asi rok. Nebudu ho zde zveřejňovat celý, jen ty pasáže, které se mě týkají. Do autobiografie bych je asi nedal, ale pro zasmání je to dobrý:

"Mireček se probudil o půl osmé a začal řádit. A smrděl jako tchoř. Tak jsem si omotal plinku kolem huby a šel na to. Jak jsem ho rozbalil, tak jsem šel blít. Tak posranýho jsem ho ještě neviděl. I camprlíka měl posranýho. Tak jsem ho umyl a přebalil. Všechno posraný jsem namočil do kýbla a šel znova blít. Všude bylo smradu jako hrom."

"O půl desáté jsem ho dal spát. Ale ta potvora nechce spát a představ si, že se zase posral. Tak jsem to zase vzal do kýbla.

Teď se jdu podívat, jestli spí... Představ si, že on nespí! Stojí v postýlce a tlemí se jako vůl!"

"Musím ti napsat, že je to lump! Zase se posral a všechno shazuje. Asi mě brzo raní."